Krokodýlí Zoo Praha

Krokodýl orinocký
Crocodylus intermedius (Graves, 1819)

Patří mezi největší krokodýly světa, spolu s krokodýlem americkým jsou bezpochyby největšími predátory amerického kontinentu. Vzrostlí samci svou váhou hravě překonají i největší exempláře ledních medvědů a medvědů grizzly. Samci mohou dorůst pěti až šesti metrů, samice bývají výrazně menší. Krokodýla orinockého charakterizuje nízká, úzká a protáhlá hlava. Stavbou těla je podobný krokodýlovi americkému. Ten má ovšem na vrchu hlavy, před očima, drobné hrby a prolákliny. Z hlediska zbarvení je možné rozdělit krokodýla orinockého do tří skupin. Nejčastější je tzv. motýlí forma, kde na šedém hřbetu vystupují větší či menší černé skvrny nepravidelných tvarů. Druhou formou by měla být žlutavá, kde základní zbarvení tvoří světle hnědá až špinavě žlutá s občasnými černými skvrnkami. Třetí má být téměř kompletně černavá až černá. První ze zmíněných forem je nejběžnější, zbývající dvě jsou méně časté. Břicho mají všichni krokodýli orinočtí špinavě bílé.

Rozšíření

V případě krokodýla orinockého je na místě hovořit spíše o původním než o současném rozšíření. Původně to tedy byla většina centrálního území Venezuely včetně příbřežních oblastí Karibského moře a vnitrozemí západní Kolumbie. Na začátku 21. století se výskyt zúžil na malé ostrůvkovité populace, přežívající buď kvůli absolutní odlehlosti lokality a špatné dostupnosti pro největšího nepřítele - člověka, případně díky osvícenosti ochranářů a rančerů, kteří si vzali za své zpětnou reintrodukci do míst původního výskytu.

Počet jedinců v přírodě

Díky úspěšné reintrodukci se snad pokles podařilo zastavit ale ani tak není důvod k optimismu. Více než 1500 jedinců se zřejmě ve volné přírodě nevyskytuje.

Biotop

Řeky, bažiny a močály, v období dešťů zaplavené části tropického pralesa. V období sucha byla pozorována i migrace do jezerních a bažinatých oblastí.

Potrava

Primárně ryby, po dosažení větší velikosti i savci, ptáci a plazi.

Rozmnožování

Pohlavní dospělosti dosahuje jako všechny velké druhy krokodýlů relativně pozdě, tj. v deseti až dvanácti letech. Samice musí mít délku minimálně 2,5m. Páření probíhá v podzimních měsících, stavba hnízd a snůšky pak začátkem roku. Hnízda staví samice velmi blízko vody, často si vybírá již vícekrát použitá místa. Jsou jimi písečné břehy nebo písčité pláže. Mláďata se líhnou časně z jara a měří 20-25cm. V blízkosti samice se pohybují až další tři roky.

Zajímavost

Ve viváriu v Dallasu v americkém státě Texas se podařilo od roku 2003 odchovat celkem 120 mláďat a vivárium je tak jediným zařízením na světě, kde se podařilo krokodýly orinocké mimo jejich původní domovinu rozmnožit. Chovný pár pojmenovaný Juanco a Miranda byl v roce 1998 dovezen z Venezuely.